Na FSI studoval fyzikální inženýrství, konkrétně se zaměřoval na studium optiky. Láska k horám a možnost vyjet na Erasmus do Grenoblu Aleše Hrabce nicméně odvanula ke studiu magnetismu, u něhož už zůstal.

Psal se rok 2008 a už tehdy se Aleš Hrabec zaměřil na výzkum nových magnetických materiálů k ukládání dat. V dalším výzkumu pokračoval na univerzitách v Leedsu a v Paříži, odkud se přesunul do Švýcarska, na jednu z nejlepších vysokých škol na světě.

Na Spolkové vysoké technické škole v Curychu působí jako vědecký pracovník i díky evropskému grantu Marie Curieové. Právě v laboratořích EHT v Curychu vznikla i díky jeho přispění revoluční technologie: vědci dali pevnému disku funkci procesoru.

V běžné výpočetní technice, jako jsou počítače nebo mobilní telefony, je pevný disk, který uchovává data, od procesoru, jenž je zpracovává, oddělený. Výzkumné skupině, v níž Aleš Hrabec působí, se podařilo tento zažitý koncept zbořit a obě funkce propojit v jednom zařízení. O přelomovém objevu, který otevírá prostor pro další zvýšení kapacity a rychlosti počítačů, v březnu 2020 informoval i prestižní vědecký časopis Nature.

Rozhovor s Alešem Hrabcem si můžete přečíst zde.

Absolvent magisterského oboru: Fyzikální inženýrství