Na začátku bylo velké přání Moniky Velackové hrát na klavír plnohodnotně s použitím pedálů. Ty klavíristka upoutaná na invalidní vozík kvůli svému postižení používat nemohla. Díky na míru vyvinutému prototypu z Mechatronické laboratoře Fakulty strojního inženýrství VUT teď Monika Velacková hraje bez omezení. Od nového roku se chce živit už jen hudbou.

Monika Velacková se narodila s rozštěpem páteře a poruchou míchy, od dětství je proto upoutaná na invalidní vozík. Zároveň se u ní už v dětství projevil velký talent pro hudbu. Začala hrát na klavír a později přidala i kytaru. Jenže kvůli svému postižení nemohla při hře na klavír používat pedály.

„Bez použití pedálů nemůžete vůbec prodloužit některé tóny. Třeba hudba období romantismu je přitom na používání pedálů postavená. Bez nich i při skvělé hře skladby působily prázdně. Vypomáhala jsem si různě, abych pedál nahradila – třeba delším přidržením spodních basových tónů, jindy mi pedál při vystoupení sešlapávali kamarádi-klavíristi,“ popsala Monika Velacková.

Absolventka konzervatoře hledala způsoby, jak nad svým omezením zvítězit. „Na internetu jsem zjistila, že existují tři klavíristi na vozíku na světě, kteří za pomoci speciálního zařízení mohou pedály ovládat. Oslovila jsem proto více technických univerzit s prosbou o pomoc při vývoji takového zařízení a výzkumníci z Mechatronické laboratoře Vysokého učení technického v Brně mi vyšli vstříc,“ popsala klavíristka ze Slovenska.

Zařízení vzniklo díky multidisciplinárnímu oboru mechatronika

Prototyp zařízení, které reaguje na pohyb Moničiny hlavy, vznikal na Fakultě strojního inženýrství VUT půl roku. Při jeho vývoji výzkumníci těžili ze znalosti oboru mechatronika, který kombinuje znalosti mechaniky, elektrotechniky a programování.

„U digitálního piana je možné stisknutí pedálu nahradit – v tomto případě dává pianu signál snímač, který má klavíristka umístěný na uchu. Jde o čidlo, které reaguje na pohyb hlavy podobně jako mobilní telefon, který při otočení překlopí zobrazení fotek. Pokud dojde k náklonu hlavy, čidlo vyšle přes speciální zařízení do klavíru signál, že má dojít k prodloužení tónu. Není potřeba pedál fyzicky sešlápnout, vše zajistí elektronika,“ popsal princip fungování zařízení výzkumník z Mechatronické laboratoře FSI VUT Michal Bastl.

Michal Bastl na projektu pracoval společně s kolegou Michalem Matějáskem. Dvojice výzkumníků musela nejprve navrhnout elektroniku, poskládat dohromady jednotlivé komponenty a poté vyvinout software, resp. firmware, který zajišťuje, aby klavír zareagoval na kývnutí hlavou tak, jak klavíristka potřebuje. „Jde o prototyp vyrobený přímo na míru Monice Velackové. Zařízení a jeho citlivost jsme nastavovali během vývoje tak, aby to bylo hráčce příjemné. Kývnutí vypadá velmi podobně jako přikývnutí na „ano“,“ vysvětlil Michal Bastl.

Na vývoji a výrobě zařízení výzkumníci pracovali ve volném čase a náklady na nákup komponentů a výrobu hradila Mechatronická laboratoř FSI VUT. „O tom, zda do tohoto projektu jít nebo ne, jsme vůbec nemuseli přemýšlet. Pro nás to byla maličkost a Monice Velackové to umožnilo splnit její sen hrát na klavír naplno,“ uzavřel Michal Bastl.

Prototyp prošel úspěšným testováním a Monika o něm mluví v superlativech. „Málokdo si asi umí představit, co pro mě tohle zařízení znamená. Po letech, kdy jsem používání pedálu znala především teoreticky, mohu jeho funkce zapojit i do svého hraní. Ale musím říct, že první měsíce byly poměrně těžké. Zkoordinovat ruce na klaviatuře a pohyby hlavy tak, abych takto nahradila pedály, bylo náročné. Svým způsobem jsem se učila hrát znovu od začátku,“ poznamenala devětadvacetiletá klavíristka.

Zatímco teď Monika Velacková pracuje v administrativě a přivydělává si hudbou, od nového roku se bude muzice věnovat naplno jako učitelka klavíru. A věří, že se svojí kapelou bude mít příležitost doma na Slovensku i koncertovat.

Co to je mechatronika? Jde o technický obor, který propojuje znalosti z oblasti mechaniky, elektrotechniky a informatiky. Absolventi tohoto oboru mají mezioborové znalosti a mohou se uplatnit ve strojírenských i elektrotechnických pozicích při navrhování nebo programování řady chytrých zařízení (např. inteligentní pračky, robotické vysavače nebo jízdní asistenty).