Ani nemusel spořit na komerční let do vesmíru a už se tam Druckmüller dostal. Řeč není o profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z FSI, ale o planetce 6263, která nese jeho jméno. Profesor Druckmüller se do povědomí odborné i laické veřejnosti zapsal snímky sluneční koróny, které jsou pro vědeckou obec revoluční, a pro laiky prostě krásné. Na to, aby vyfotil „svoji“ planetku, ale jeho technika zatím nestačí.

Planetku číslo 6263 objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti. Jde o těleso o velikosti zhruba 4 kilometry, Slunce oběhne za 3,23 roku a nejblíže to k němu má 249 milionů kilometrů. Trvalo ale ještě skoro čtyři dekády, než planetka dostala skutečné jméno. Oficiální pojmenování po profesoru Druckmüllerovi bylo oznámeno Mezinárodní astronomickou unií v oběžníku Minor Planet Center 11. července 2018.

Planetek, tedy těles větších než 100 metrů, se jmény vztahujícími se k Česku, jsou řádově stovky. „Svoji“ planetku má třeba moderátor a popularizátor vědy Daniel Stach, mecenáška umění Meda Mládková nebo spisovatelka Božena Němcová.

Pojmenování planetky má svá pravidla, nesmí například nést jména vojáků a jméno se musí dostatečně lišit od všech ostatních. Zároveň délka názvu nemůže překročit 16 písmen, což je i důvod, proč je planetka pojmenovaná po autorce Babičky oficiálně nazvaná „Božněmcová“. Naopak Češi mají povoleno pojmenovávat planetky i za použití české diakritiky, což je výjimka, kterou málokterý stát disponuje.

I když je planetka Druckmüller ve vesmíru a profesor Druckmüller na Zemi, má to ke hvězdám paradoxně blíž ten druhý. Planetka 6263 v naší sluneční soustavě totiž obíhá zhruba na úrovni Marsu, takže ke Slunci jako nejbližší hvězdě je to blíž z naší planety. Což je dobře, aspoň se tak profesoru Druckmüllerovi lépe fotí jeho nádherné snímky sluneční koróny.

Podrobné informace o planetce 6263 Druckmuller najdete zde.