Jak zaznělo v minulém příběhu, který popisoval poválečnou historii FSI do roku 1989, ani Fakulta strojní nestála bokem revolučních událostí. Její studenti a zaměstnanci se brzy připojili k tlaku na změnu režimu v tehdejším Československu a do roku 1990 už fakulta, stejně jako celá země, vykročila svobodně.
Děkanem byl zvolen prof. Jaromír Slavík a od února 1990 začala rehabilitace osob postižených bývalým režimem, z nichž mnozí se nemohli z politických důvodů habilitovat či stát profesory a někteří dokonce museli VUT opustit.
V dubnu 1990 byl ustaven první polistopadový Akademický senát VUT v čele s uznávaným odborníkem v oboru mechaniky těles Emanuelem Ondráčkem ze strojní fakulty. Profesor Ondráček sehrál významnou roli v polistopadovém rozvoji VUT, v únoru 1991 totiž vystřídal ve funkci rektora Arnošta Höniga, který musel rektorské křeslo opustit po prvním roce svého mandátu poté, co byl na základě pozitivního lustračního osvědčení prezidentem republiky odvolán.
Pád totality otevřel dveře k zásadní proměně VUT v moderní vzdělávací instituci. Vznikaly nové fakulty, ty tradiční hledaly svoji moderní tvář. Na strojní fakultě se na přelomu 80. a 90. let objevovaly první počítače, vznikl také obor průmyslový design a další. Právě vznik nových vědních oborů jako mechatronika, biomechanika či informatika si vyžádal změnu názvu fakulty, která od roku 1999 nese své současné jméno: Fakulta strojního inženýrství.
Změna čekala i studijní programy. Bylo zavedeno dělení na bakalářský, magisterský a doktorský stupeň studia. Po vzoru zahraničních univerzit byl také zaveden kreditový systém, který zjednodušuje uznávání zahraničních zkoušek a titulů a usnadňuje tak zahraniční výjezdy studentů nebo pokračování ve studiu na zahraničních školách. Osvědčení o zavedení kreditového systému „ECTS Label“ získalo VUT v Brně roku 2009 spolu s pražskou Vysokou školou ekonomickou mezi prvními v Česku.
Ošizená stavba
V moderní historii musela fakulta překonat ještě jedno období značného nepohodlí. Výšková budova A1, jejíž stav dlouhodobě nevyhovoval tehdejším potřebám, musela projít rekonstrukcí, což znamenalo stěhování a tři roky provizoria. V roce 2013 se začalo s opravou pláště budovy, po jeho odkrytí se ale ukázalo, že vnější betonový skelet není v dobré kondici a nemusel by nový plášť unést. „A-jedničce“ se málem stala osudnou nekvalitně provedená práce na stavbě z 80. let, když se ukázalo, že v nosnících výškové budovy chybělo přibližně 200 tun oceli. Škola dokonce zvažovala, že dosavadní budovu zbourá a postaví novou, to se však nestalo.
Hlavní budova fakulty byla slavnostně znovuotevřena 20. června 2016. Život na strojárně se po několika letech vrátil do standardního režimu a studenti a zaměstnanci získali moderní prostory odpovídající potřebám 21. století.
Nej…
Dnes je FSI se svými 4200 studenty největší strojní fakultou v republice. Její absolventi patří na trhu práce k těm nejžádanějším. Už během studia mohou posluchači řešit reálné problémy z praxe, a to díky úzké spolupráci fakulty s firmami. FSI opakovaně získává ocenění „Škola doporučená zaměstnavateli“. Pokud studenti neřeší problémy průmyslových podniků, mohou svoji kreativitu uplatnit například v rámci studentských týmů, které staví pneumobil, malá dálkově řízená letadla nebo formuli.
Úspěchy slaví i vědci, kteří dnes na fakultě působí v rámci 15 ústavů a výzkumného centra NETME, které pomáhá přinášet inovace do strojírenství. Ale o tom už jsou další z našich 120 příběhů...
Text vznikl s využitím materiálů prof. Martina Hartla a doc. Jiřího Pernese
| Další zajímavé příběhy ke 120. výročí založení fakulty přinášíme postupně v rubrice 120xFSI. Pokud budete mít i vy pro rubriku zajímavý námět, dejte nám o něm vědět na e-mail Ivety Zieglové zieglova@fme.vutbr.cz. |