Kde složit hlavu a zahnat hlad? Otázky, které řešili už první studenti fakulty a řeší je dodnes. Zatímco v počátcích historie brněnské techniky nebyla odpověď vůbec snadná, dnes se studentům nabízí celá řada možností. Jednou z odpovědí jsou koleje a menzy VUT. Jak se možnosti stravování a ubytování budoucích strojařů vyvíjely během 120 let fungování fakulty? Dočtete se v dalším z příběhů.

První studentské koleje v Brně vznikly díky velkorysému daru hraběte Václava Kounice. Ten věnoval roku 1908 při příležitosti své svatby brněnskému studentstvu dům v centru města (tzv. Kounicův palác), kde dnes sídlí rektorát Masarykovy univerzity. Z nájmu obytného domu, který ročně vynášel 21 tisíc tehdejších korun, byla financována nadace, která zbudovala první internát pro vysokoškolské studenty: Kounicovy (nebo také Kaunicovy) koleje. Zajímavostí je, že komise, která o stavbě rozhodovala, se několik let zdráhala budovat koleje na periferii, dnešní část Žabovřesky totiž byla mimo centrum a až do roku 1919, kdy vzniklo tzv. Velké Brno, k městu de facto nepatřila.

Se stavbou Kounicových kolejí se proto začalo až po první světové válce. Tehdejší vysokoškoláci to neměli s bydlením vůbec jednoduché. Bytová krize a značný příliv studentů do nových brněnských vysokých škol ztížil hledání slušného ubytování. Na počátku 20. let minulého století bydlel v nevhodných podmínkách každý třetí student techniky. Bydlení bylo v té době zajištěno například v sešlých barácích bývalé záložní nemocnice na Kraví hoře.

Kounicovy koleje se začaly stavět v březnu 1922, na podzim 1923 se do nich nastěhovali první studenti. Celkem našlo ve 182 pokojích ubytování 504 vysokoškoláků. Další historie areálu byla ale velmi pohnutá: nad ránem 17. listopadu 1939 koleje přepadlo gestapo a jednotky SS a velká část studentů skončila v koncentračním táboře. Od začátku roku 1940 do 26. dubna 1945 pak areál sloužil jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Dnes patří objekt kolejí Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, stal se národní kulturní památkou a najdete zde i památník odboje.

Zahnat hlad

S prázdným žaludkem se špatně studuje. A tak od počátku brněnské techniky studenti řešili i to, kde se najíst. Myšlenka vzniku vysokoškolské menzy se objevila ve Spolku Kounicových kolejí poprvé již v roce 1911. Nejprve spolek studentům přispíval na obědy v restauracích. Dnes je samozřejmostí zaskočit si na jídlo do menzy nebo si sníst bagetu mezi přednáškami, na počátku 20. let ale zhruba dvě třetiny studentů české techniky neměly zajištěnou celodenní stravu.

Spolek Menza akademická českých vysokých škol brněnských zahájil svou činnost až v roce 1917, kdy byl i kvůli probíhající světové válce hlad. První menza byla v Kounicově paláci, kde se od května 1920 vařilo i pro studenty. Oběd stál tři až čtyři koruny a menza jich denně navařila až 1600. Další pobočky brzy následovaly, třeba i ve zmíněných Kounicových kolejích.

Za okupace byla Akademická menza zrušena. Když se po šesti letech války znovu otevřely vysoké školy, vznikl na kapacity ubytování a stravování abnormální tlak, způsobený léty znemožněného studia: na brněnské vysoké školy se zapsal pětinásobek předválečného počtu studentů. Není divu, že třetina z nich bydlela u rodičů a valná část vysokoškoláků doma i jedla. Na kolejích bylo místo jen pro necelou desetinu brněnských studentů.

V péči státu

Byl to zákon o vysokých školách z roku 1950, který dal péči o studenty za úkol státu, a tak i majetek sloužící sociálním potřebám studentů přešel na stát. O pohodlí a stravu vysokoškoláků se měly nově starat správy kolejí a menz. Technice byly na začátku přiděleny Kounicovy koleje s pobočkami na Lužické a Mučednické, Sušilovy koleje, menza na Veveří 70 a budova s menzou na Údolní 19.

Jednou z odpovědí na poválečný nedostatek ubytovacích kapacit pro studenty VUT byly nově budované koleje v Kounicově ulici (tehdejší ulice Leninova, postaveny v letech 1962-1965), Pod Palackého vrchem (spolu se stavbou kampusu v 60. – 70. letech) a v Purkyňově ulici (1968-1973), kde vzniklo na tehdejší poměry komfortní ubytovací zařízení se dvěma a půl tisíci lůžek včetně malých garsoniér pro manželské páry, bufetu, menzy a zdravotního střediska.

Ústřední správa kolejí a menz VUT vznikla na Nový rok 1969 a dnes – pod názvem Koleje a menzy VUT – spravuje mj. koleje Pod Palackého vrchem, Purkyňovy koleje, Listovy koleje a Mánesovy koleje.

Další zajímavé příběhy ke 120. výročí založení fakulty přinášíme postupně v rubrice 120xFSI. Pokud budete mít i vy pro rubriku zajímavý námět, dejte nám o něm vědět na e-mail Ivety Hovorkové hovorkova@fme.vutbr.cz.

Více o historii KaM VUT zde.