Zakladatel katedry vodních strojů a automatizace na strojní fakultě VUT prof. Miroslav Nechleba zasvětil svůj život turbínám. Jeho knihy dodnes patří ke klasice oboru, podílel se na stavbě Vltavské kaskády a jeho oceňovaná Kaplanova turbína pro přehradu Orlík zdobila prostor před československým pavilonem na Expu 58 v Bruselu.

Miroslav Nechleba se narodil roku 1908 v Lounech a po studiích na České vysoké škole technické v Praze odešel v roce 1933 do ČKD Praha, závod Blansko, kde se věnoval konstrukci vodních turbín. Rychle pochopil, že velmi důležitým problémem u vodních turbín je jejich regulace. Práce na tomto problému vyústila v knize Teorie indirektní regulace rychlosti, která je přeložena do angličtiny, a v patentu na zlepšení indirektní regulace vodních turbín. V českém a anglickém jazyce vyšla i jeho druhá kniha Vodní turbíny, jejich konstrukce a příslušenství. Ačkoliv je kniha z roku 1956, je dodnes zřejmě nejobsáhlejší knihou o návrhu a konstrukci vodních turbín a lze ji nalézt v knihovničkách mnoha současných inženýrů-hydrauliků po celém světě.

Ještě předtím se stal Miroslav Nechleba vůdčí osobností v podniku ČKD: v roce 1945 byl jmenován přednostou teoretického oddělení a zkušebny vodních turbín, o tři roky později pak vedoucím všech konstrukčních kanceláří v podniku. Tuto funkci zastával až do roku 1952, kdy byl pro své mimořádné schopnosti poslán do Bratislavy na katedru vodních strojů při Slovenské vysoké škole technické. V té době strojní fakulta VUT de facto neexistovala, protože se stala součástí Vojenské akademie Antonína Zápotockého.

Ze stavby vodních turbín patří k Nechlebovým významným konstrukčním pracím zejména vysokospádové Francisovy turbíny pro vodní elektrárnu Štěchovice a vysokospádové Kaplanovy turbíny pro vodní elektrárny Slapy a Orlík. Kaplanova turbína na přehradě Orlík s výkonem 90 MW a spádem 70,5 m představuje reálnou hranici použitelnosti těchto turbín. Byla oceněna Zlatou medailí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně a vystavena byla i před československým pavilonem mezinárodní výstavy Světové výstavy EXPO v roce 1958 v Bruselu.

Po obnovení strojní fakulty na Vysokém učení technickém v Brně v roce 1959 se profesor Nechleba vrací na Moravu, konkrétně do Brna na VUT, kde svoji výzkumnou činnost zaměřuje na reverzní turbíny pro přečerpávací vodní elektrárny. Spolu s Ing. Václavem Hosnedlem získal patent na reverzní turbínu nazvanou po obou autorech HONE.

„Měl jsem to štěstí sdílet s panem profesorem Nechlebou po dobu jednoho roku společnou kancelář. S velkou pečlivostí jemu vlastní ve svých téměř 80 letech připravoval algoritmy pro počítač týkající se navrhování Kaplanových a Francisových turbín, kde předal nám, nastupující generaci, své celoživotní poznatky,“ vzpomíná na nestora svého oboru profesor František Pochylý z Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana.

Profesor Nechleba byl dle vzpomínek kolegů výborný teoretik, pohotový praktik, trpělivý pedagog a džentlmen. Díky své výborné jazykové výbavě byl známý a vážený v celém odborném světě. Katedru vodních strojů vedl až do roku 1975. „Pan profesor si vždy zachovával nadhled. Když se s námi loučil v den svých 80. narozenin, konstatoval: „Vážení kolegové, když se na Vás dívám, tak vypadáte celkem zdravě. Tak na mých devadesátinách na shledanou.“ Dožil se v plné síle 88 let,“ dodává Pochylý.