Naslouchat otázkám. Tak by se dal shrnout přístup Radka Kalouska ke studentům oboru Fyzikální inženýrství a nanotechnologie. Oblíbený vyučující odborných předmětů letos zvítězil v anketě Nejlepší pedagog za bakalářské studium dle hodnocení studentů FSI. Není divu, učení zjevně miluje a i když měl během našeho rozhovoru na obličeji roušku, bylo vidět, že se pod ní při povídání o výuce hodně usmíval.

Být studenty zvolen nejlepším pedagogem považuje Radek Kalousek za vrcholné ocenění své pedagogické práce. „Je to zpětná vazba přímo od zdroje, beru to jako nejvyšší poctu. Zároveň to ale vnímám jako sdílené ocenění, které patří i samotným studentům. To oni svými otázkami vytváří atmosféru pedagogického působení, já jako vyučující hraji jen částečnou roli,“ říká oblíbený pedagog.

Porozumět studentům a vcítit se do jejich situace mu prý pomáhají vzpomínky na jeho vlastní studia, na to, co nechápal a s čím zápolil. „Snažím se rozpomenout, při jakých stylech vyučování mi šlo studium nejlépe. Navíc to není jednostranný proces: i když většinu času hovoří učitel, interakce musí být oboustranná. Dobrý pedagog by si měl neustále všímat, jak studenti výklad vnímají, alespoň se o to snažím,“ dodává.

Kdo se moc ptá, dost se dozví

Klíčem k úspěšnému výkladu jsou podle něj otázky studentů. Jako rodič si prý všiml, že když děti mentálně dozrají na nějakou odpověď, pozná se to právě podle toho, že se na téma zeptají. A úkolem rodiče je odpovědět tak, aby odpověď nebyla ani banální ani příliš složitá. Postupem času jistě přijdou i sofistikovanější otázky. Tato výchovná strategie prý funguje i ve výuce fyziky. „Často se mi stane, že začnu výklad a rozvíjím určitou myšlenku – typicky se pustíme třeba do komentovaného sestavování nějakých rovnic – a brzy přijde student s otázkou, díky které zjistím, že musím něco dovysvětlit, a k plánovanému tématu se vůbec nedostaneme,“ říká.

„Otázku vlastně nutně předchází zjištění, že neznám odpověď. Abychom se něco dozvěděli, je třeba před ostatními přiznat, že to nevím. Týká se to všech, nejen studentů, ale samozřejmě i učitele," pokračuje.

Radek Kalousek zároveň boří představu pedagoga, kterého nějaká otázka rozčílí a studenta „vytahá za uši“ pro jeho neznalost. Naopak. „Je potřeba vytvořit takovou atmosféru důvěry, aby studenti neměli v žádném případě strach se na cokoliv zeptat. I když se otázka zdá být triviální nebo až nepatřičná. Pokud se zaměřím na otázky studentů, mohu jako pedagog korigovat výklad tak, aby jim co nejvíce vyhovoval,“ věří Kalousek.

Zdravě se vykolejit

V letošním akademickém roce nicméně studenti o svého oblíbence dočasně přijdou. Radek Kalousek odjíždí na půl roku pracovně do zahraničí, na Stanfordově univerzitě se bude věnovat výzkumu. „Vracím se v dubnu, takže nestihnu ani letní semestr. Ale to je dobře, pedagog by neměl zapadnout do vyjetých kolejí. Ono je to dobré nejen v pedagogice, ale v celém životě: vykolejení nás vytrhne z rutiny, donutí nás dívat se na věci jinak a přicházet s novými nápady. Věřím, že to bude dobré pro mne, pro studenty, kteří budou mít možnost zažít jiné vyučující, i pro mé kolegy, kteří si užijí kousek radosti z výuky předmětů, které jsem zatím učil já,“ uzavírá Kalousek.

---

O výsledcích ankety jsme psali zde. Nejoblíbenějším pedagogem u magistrů se opět stal prof. Miloslav Druckmüller z Ústavu matematiky, loňský rozhovor s ním si můžete přečíst zde.