Druhé místo ve vědecké soutěži Francouzského institutu v Praze obsadil doktorský student z FSI Ondřej Cejpek. Úspěch si připsal v kategorii Make Our Planet Great Again (MOPGA), která vybírá nejlepší doktorské práce v oblasti environmentálního a klimatického výzkumu. Ondřej Cejpek, který se na Energetickém ústavu věnuje výzkumu zachytávání CO₂, zaujal svojí prací v oblasti vývoje atomizérů.

„Lidé asi znají Zelenou dohodu pro Evropu, takzvaný Green Deal. Naše práce na ni přímo navazuje, zkoumáme záchyt CO₂ z průmyslových procesů pomocí sprejových kolon. Konkrétně se zaměřujeme na atomizéry a trysky. Tato poměrně malá zařízení, která vyvíjíme, vlastně řídí celý proces a mají zásadní vliv na jeho účinnost a množství zachyceného CO₂,“ vysvětluje svoji práci Ondřej Cejpek, který na Energetickém ústavu působí v Laboratoři sprejů.

Atomizéry jsou v některých oblastech dobře prozkoumané, to platí například pro jejich využití ve spalovacích motorech. „Ty jsou nyní na ústupu, a proto jsme hledali další oblasti, kde bychom mohli naše znalosti uplatnit. Jednou z nich je chemická absorpce. Bavíme se o zachytávání CO₂ například z elektráren, tepláren nebo cementáren, které oxidu uhličitého produkují velké množství. Víme, že v laboratorním měřítku tento způsob zachytávání CO₂ funguje, otázkou je ale průmyslové použití. V Evropě zatím existují první testovací technologie ve velkém měřítku. Na technologii je také nutné dívat se jako na celek. Trysek existuje mnoho různých typů s odlišnými vlastnostmi. A nikdo si dosud nedal práci najít tu správnou a také ji pro toto použití optimalizovat,“ popisuje Cejpek.

Z pohledu klimatu je samozřejmě nejlepší se produkce CO₂ co nejvíce vyvarovat. Sprejová kolona, využívající atomizéry, má své místo zejména v těch oblastech průmyslu, kde by dekarbonizace mohla drhnout. „U některých procesů, jaké jsou například v cementárnách nebo ocelárnách, se počítá i s dlouhodobým využitím, protože tyto procesy zatím nelze nahradit a CO₂ při nich vzniká z podstaty výroby,“ dodává Cejpek s tím, že Green Deal počítá s energetickým využitím zachyceného oxidu uhličitého pro výrobu takzvaných zelených paliv.

Do laboratoře se Ondřej Cejpek dostal už při bakalářském studiu. Když přišla nabídka na doktorát, zlákala ho jak odborná náplň tématu, tak i to, že jde o užitečný výzkum. „Líbila se mi jeho společenská relevance, a také to, že téma bylo zajímavé a nové,“ říká. A dodává: „Největší výzva je, že každý atomizér musí být na daný proces optimalizovaný. A optimalizace se bohužel nedá provádět pomocí simulací, na to je ten problém příliš komplexní. Proto se zaměřujeme na experimentální vývoj a výzkum atomizérů pomocí unikátních laboratorních technik.“

Když se nabídla možnost ověřit, jak si stojí v tuzemské konkurenci, neváhal a přihlásil se do soutěže o vědecké ceny Francouzského institutu v Praze. Ty jsou rozděleny do sedmi kategorií, každá má svého sponzora. Vítězové se mohou těšit na finanční odměnu, dva nejlepší pak dostanou možnost vyrazit do Francie na stáž do laboratoře dle svého výběru. I tuto možnost už Ondřej Cejpek promýšlel a má jasno: „Rád bych na univerzitu, která se podobně jako my zabývá tématem záchytu CO₂. Chtěl bych tuto problematiku lépe pochopit z chemického a procesního pohledu, což jsou znalosti, které nám v naší laboratoři trochu chybí. A doufám i v nové kontakty a možná nějakou další spolupráci,“ uzavírá Cejpek.