Tak zakulacené pasažéry byste na běžné letecké lince těžko našli. Nejde totiž o lidi, ale biliárové koule. Letadlo Salamander mělo v rámci soutěže Air Cargo Challenge za úkol právě jejich převoz. Letos se týmu Chicken Wings vlivem technických závad na soutěži zadařilo méně, získali 19. místo. Přesto si z Německa odvezli spoustu zkušeností.

„Letošním soutěžním úkolem bylo převézt co největší náklad, a to co nejrychleji, co nejdále a co nejefektivněji. Nákladem byly biliárové koule, které mají představovat pasažéry letounu ve zmenšeném měřítku. Byly dány určité požadavky, jak mají být „pasažéři“ v letadle umístěni, že musí mít každý svoje „sedadlo“, tedy být od sebe navzájem nějak oddělené. A musí být možné je naložit a vyložit v co nejkratším čase, což byla další bodovaná kategorie,“ popisuje šéf studentského týmu Chicken Wings Adam Pilát.

Tým „Kuřat“, jak si studenti někdy sami s nadsázkou říkají, se každý rok pouští do návrhu a výroby nového modelu letadla. S ním se pak účastní vybrané mezinárodní soutěže. Letos se připravovali na Air Cargo Challenge v německém Aachenu, kde se v polovině července sešla silná konkurence studentských týmů z celého světa.

Vedle uvedeného soutěžního úkolu dali pořadatelé soutěžícím ještě jeden přísný limit. „Letadlo se musí vejít do poměrně malé bedny, konkrétně 20x20x100 centimetrů, což značně limitovalo jeho velikost. Zároveň si zadání přímo říkalo o to, aby letadlo bylo celolaminátové. Loni jsme měli letadlo dřevěné, takže pro nás návrat k této výrobní technologii byl trochu výzvou. Snažili jsme se letoun co nejlépe optimalizovat už ve výpočtové fázi, aby byl náš přístup k řešení co nejefektivnější,“ přibližuje Pilát.

Vedle důkladných propočtů studenti letos přistoupili i k výrobě prototypu, na kterém ladili detaily. „Myslím, že jsme vychytali k dokonalosti spoustu konstrukčních prvků. Letadlo je správně nadimenzované, není příliš těžké a je dobře aerodynamicky vyřešené. Má stabilizaci, protože pravidla dovolují různé řídicí systémy, které pilotovi pomáhají. I ty jsme si upravili a odladili,“ říká Pilát s tím, že na letounu tým pracoval od září.

Každý z kulatých pasažérů vážil kolem dvou set gramů, letadlo Salamander jich v testech úspěšně uvezlo dvanáct. „Postupně jsme koule přidávali, podle našich letových výkonů. Tento postup se nám osvědčil, je to lepší, než kvůli velkým ambicím hned přijít o letadlo,“ říká s úsměvem Pilát, i když dodává, že nakonec se týmu letos na soutěži vlivem několika technických závad a nepřízně počasí nedařilo a skončili na 19. místě ze tří desítek týmů.

Když tento článek začal vznikat, letadlo ještě nemělo jméno. Název Salamander získalo až po dokončení, těsně před soutěží. „Je to naše tradice. Nechceme nic zakřiknout, takže až když opravdu máme finální letadlo, sejde se u něj v dílně celý tým a jméno vymyslíme – nejčastěji podle toho, jak na nás působí,“ říká Pilát. V minulosti tak už vzlétla třeba nebeská kosatka ORCA, žralok Shark nebo elegantní Black Swan.

Pro Adama Piláta má letošní soutěž hořkosladkou příchuť, v týmu totiž končí. V červnu úspěšně dokončil studium a nyní se poohlíží po práci v leteckém průmyslu. „Rád bych pokračoval v tom, co jsem se díky týmu naučil,“ říká novopečený inženýr v oboru stavba letadel.

Na příští rok „Kuřata“ pokukují po účasti na New Flying Competition ve Spojených státech. To už bude Adam Pilát držet palce na dálku. A stavba dalšího unikátního modelu proběhne pod taktovkou nového studenta či studentky v čele týmu.