Diplomová práce Jakuba Rolného v šuplíku určitě neskončí. Dnes již absolvent Fakulty strojního inženýrství VUT vytvořil laboratorní zařízení pro vzorkování semen různých velikostí a tvarů. Takto vytvořené reprezentativní vzorky pak odborníci z Julius Kühn Institute (Spolkové výzkumné středisko pro pěstované rostliny) využijí k dalšímu zkoumání rostlin a jejich semen.
Na Jakubovu obhajobu diplomové práce dorazila v červnu do Brna i Claudia Beleites. Analytická chemička, která se věnuje výzkumu rostlin, řešila ve své laboratoři delší dobu problém, jak připravit vzorky semen ke zkoumání. „Vezměte si jako příklad kmín. Šlechtíte nějaký druh kmínu například pro obsah oleje a potřebujete udělat referenční analýzu, zkontrolovat, jaká mají semena vlastnosti. To se děje v laboratoři analýzy rostlin,“ popisuje Beleites.
Laboratoř dostává vzorky rostlinného materiálu, které jsou ale velmi rozmanité: někdy se zkoumají kakaové boby, které jsou poměrně velké, příště zase zmíněný kmín nebo drobné oregano. „Dostanete laicky řečeno pytlík plný materiálu a potřebujete připravit jeho reprezentativní vzorek. Jenže materiály mají tendenci se samy třídit – těžší propadá dolů, lehčí míří na povrch. Je překvapivě obtížné připravit třeba z kila materiálu dvougramový vzorek, který je stále reprezentativní a odráží celkové složení, abychom z jeho měření mohli vyvozovat vědecké závěry,“ vysvětluje Beleites.
Zařízení, kterým se říká vzorkovače, na trhu existují. Bývají ale postavena za účelem vzorkování jedné rostliny, respektive stejně velkých a tvarovaných semen. Univerzální nástroj, který by odrážel potřeby laboratoře, chyběl. Pomohla náhoda: když na konferenci Claudia Beleites potkala Pavla Škrabánka z Fakulty strojního inženýrství, padl nápad, že by zařízení mohl navrhnout a vyrobit některý z jeho studentů.
Výzvy se chopil student oboru Aplikovaná informatika a řízení Jakub Rolný. A neměl to jednoduché. „Nemáme žádný předmět, který by se věnoval teorii vzorkování materiálu. Jakub si musel všechno nastudovat, aby byl schopen daný problém řešit,“ hodnotí práci svého studenta Škrabánek, který Jakubovu diplomku odborně vedl.
„Téma mě zaujalo, protože vyžadovalo jak vývoj softwaru, tak i mechanických prvků. Mechanická část byla nakonec největší výzva, plus ji sladit se softwarem, aby všechno pracovalo, jak má,“ říká Jakub Rolný a ukazuje na zařízení zhruba o velikosti metr krychlový. „Vstupní materiál jde tady do násypky a uvnitř se následně produkuje co nejužší pás materiálu, který se na konci pásového dopravníku vzorkuje. Pomocí této lopatky pak vzniká reprezentativní vzorek. Software celé zařízení řídí, od zapínání a vypínání dopravníku, přes velikost dopravovaného materiálu, rychlost pásu i frekvenci klapky,“ popisuje Rolný.
Po úspěšně složených státnicích odjel Jakub Rolný s Claudií Beleites a vzorkovačem na týden do Německa. „Cílem je zařízení na místě doladit a otestovat na různých materiálech,“ dodává Rolný. Na nového pomocníka se těší i Claudia Beleites. „Nejdůležitější je, že získáte kvalitu vzorkování, které ručně nedosáhnete. To proto, že člověk má úžasnou schopnost vybírat si ve vzorku to dobré. Když vzorkování provedete ručně, nebude to nikdy reprezentativní,“ říká. A dodává: „Existuje celá teorie vzorkování, která popisuje, co dělat a co nedělat. A jedním z důležitých závěrů této práce je, že jakýkoliv druh chyby, která nastane při přípravě vzorku, už nejde dále dodatečně opravit. Proto je tak důležité, aby byly vzorky správné. A tento nástroj nám s tím pomůže,“ těší se Beleites.
Cesta Jakuba Rolného do Německa byla možná díky podpoře grantu EU COST (action CA19145 – SensorFINT).