V září 2024 otevřela Fakulta strojního inženýrství nový bakalářský studijní program Konstrukční inženýrství. Výuka, kterou vedou pedagogové z Ústavu konstruování, je inspirována zkušenostmi a trendy z předních světových univerzit. Sází především na projektovou výuku a práci v týmu a to vidí jako největší benefit svého studia i student Albert Pátík.

Alberte, patříte mezi první studenty zcela nového oboru Konstrukční inženýrství. Proč jste se rozhodl nastoupit na tento obor?

Na střední škole jsem hodně zvažoval, jakým směrem se vůbec vydat. Myslím si, že technický svět má dvě velké oblasti – digitální a potom tu fyzickou, to, co je hmatatelné kolem nás. Když jsem se rozhodl, že bych chtěl studovat i tu fyzickou část, tak pro mě byla Fakulta strojního inženýrství jasná volba. Váhal jsem ale mezi dvěma obory – Fyzikálním inženýrstvím a Konstrukčním inženýrstvím. Dva velké důvody, proč jsem se rozhodl pro Konstrukční inženýrství, byly, že obor sliboval projektově orientovanou výuku a velký podíl práce v týmu. Je to jiná výuka než ta, se kterou jsem doteď v rámci školství setkával, a velmi mi to vyhovuje.

Jak hodnotíte studium po prvním semestru?

Rozhodně jsem spokojený. Týmová práce a projektová výuka je něco, čemu hodně věřím. Celkově program zatím naplňuje skvěle to, jak nám byla představena jeho koncepce a záměr. Zažil jsem spoustu projektů i praktických úkolů ve všech předmětech a ve skupince pracujeme pravidelně.

V čem je podle vás největší potenciál tohoto typu studia?

Já tam vidím obrovský rozdíl v tom, že mám jako student možnost prakticky aplikovat to, co slyším na přednáškách. Tím si ty informace mnohem lépe uchovám v hlavě. A taky, a to je za mě asi největší benefit, velmi rychle poznám, co jsem pochopil a na čem potřebuju ještě zapracovat. To následně usnadňuje přípravu na zkoušky, protože místo toho, aby musel procházet úplně všechno a strávil zbytečně hodně času na věcech, které už umím, tak si jednoduše vzpomenu, co mi šlo a co ne. Rychle vím, na co se musím zaměřit. Vše je mnohem efektivnější.

Součástí studia je také práce v univerzitní dílně strojLAB, která je zaměřená na digitální technologie. Na čem jste ve strojLABu v rámci prvního semestru strávil nejvíce času?

V rámci výuky prvního ročníku máme předmět Projekt – analýza stroje, který se po absolvování teoretické části odehrává převážně ve strojLABu. Rozebrali jsme tam spalovací motor, opět ho skládali a analyzovali a následně jsme vytvářeli závěrečnou zprávu o tomto procesu. To byla v prvním semestru asi největší část mojí výuky ve strojLABu. Ale mimo jiné jsme měli i jiný projekt, kdy jsme tiskli stavebnici, takže jsme si zkusili i práci s 3D tiskárnou. Je úžasné, jaké zázemí mají studenti na FSI k dispozici. Do laboratoří strojLABu navíc můžu po získání potřebných školení chodit kdykoliv a pracovat i na svých vlastních projektech a nápadech. Jeho využití není vázané jen na výuku.

Jaký byl v prvním semestru poměr teoretické a praktické výuky?

Dost výrazně se to liší předmět od předmětu. Například u zmíněného předmětu Projekt – analýza stroje je poměr skoro jedna ku jedné, možná i víc ve prospěch praktické části. V předmětech jako Základy konstruování je to také hodně zaměřené na vlastní praxi, sice ne přímo v rámci výuky, ale máme hodně domácí přípravy, která slouží k tomu, že si student může vyzkoušet, jak to chápe. Součástí studia jsou samozřejmě také předměty jako Statika nebo Matematika, kde je více teorie a praktickou částí je to, že spolu počítáme.

Jak náročné je toto studium?

Já si myslím, že pokud člověk studiu věnuje potřebný čas, tak není náročné jej zvládnout.

Jaká skupina studentů se sešla v prvním ročníku?

Je nás celkem 30 a musím říct, že mám spoustu motivovaných spolužáků, kteří mají velký zájem o studium. Myslím si, že to vychází už z toho, že bylo potřeba projít pohovorem a napsat motivační dopis, což spoustu lidí, kteří to chtějí jenom zkusit, odradí. Je úžasné studovat v prostředí, které je plné inspirace.

Kromě VUT jste také studentem Masarykovy univerzity, kde studujete informatiku. Proč jste se rozhodl získat znalosti ve dvou oborech?

Obecně velmi rád poznávám různé věci a jak jsem říkal, chtěl jsem proniknout jak do fyzické, tak do digitální části technického světa. Moje volba nespočívala tolik v tom, že by se podle mě ty obory nějak doplňovaly nebo že by dobře hrály spolu, ale spíš jsem chtěl umět obojí.

Ještě mi na závěr prozraďte, co byste vzkázal středoškolákům, kteří o tomto oboru uvažují. Proč by měli jít právě sem?

Já si myslím, že tento obor je velmi vhodný pro lidi, kteří rádi poznávají technický svět a chtěli by být i součásti jeho vývoje. Mám velkou radost z toho, jak moc mi tento obor umožňuje se rozvíjet. Pokud je tohle pro někoho důležité, pak bych řekl, že je to pro něj správná volba. Jak už bylo zmíněno, propojení praxe s teorií a práce v týmu jsou podle mě také silné důvody proč jít právě sem. Navíc pokud někomu vyhovuje spíš středoškolský model kolektivu než ten vysokoškolský, pak jistě ocení komornější prostředí. Máme možnost si hodně pomáhat v rámci třídy a je jedno, kdo přišel z gymplu a kdo z průmyslovky. U spolužáků jsem našel pomoc vždy, když jsem ji potřeboval. Pokud jsem pochopil správně pana profesora Hartla, ředitele Ústavu konstruování, tak cílem tohoto oboru není jenom vytvořit technicky schopné lidi, ale především vychovat studenty, kteří jsou schopní řešit problém – a mimo jiné velmi dobře v oblasti konstruování. Myslím, že tento přístup je pro budoucnost velmi přínosný.

Co se vám líbí obecně na FSI?

Musím říct, že zázemí tady na fakultě je opravdu skvělé. Mám pocit, že když se člověk potřebuje učit, najíst, odpočinout si, tak pro každou činnost má škola vhodné prostory, kde může student pobývat. Je to tady velmi příjemné. A velkým benefitem je samozřejmě zázemí studentských dílen s velkým technickým vybavením. Možnosti školy jsou podle mě vynikající i pro studenty, kteří si na FSI vyberou jiný obor.