Od jejího snu pomáhat zvířatům neodradilo Karolínu Hájkovou ani to, že podle svých slov „nemá buňky na chemii a biologii“. Místo toho v sobě objevila talent pro design a při studiích na strojní fakultě VUT našla i cestu, jak svou prací pomáhat čtyřnohým pacientům. Za svůj návrh invalidního vozíku pro psy nedávno získala stříbrnou medaili v mezinárodní designerské soutěži C-IDEA.
„Jako malá jsem chtěla být veterinářkou,“ přiznává hned na úvod Karolína, která letos končí magisterské studium průmyslového designu na strojárně. Během dospívání si nicméně musela přiznat, že některé klíčové předměty nejsou její silná stránka a sen stát se zvěrolékařkou proto opustila. Ne tak lásku ke zvířatům. Právě ta ji zavedla do brněnské firmy AnyoneGo, kde už jako studentka designu požádala o spolupráci. „Prostě jsem jim drze napsala, jestli by nebylo možné se domluvit na nějaké spolupráci. Zabývají se návrhem a výrobou vozíčků a protéz pro zvířata a spojují tak dvě oblasti, které miluju,“ vypráví Karolína.
Z firmy přišla vstřícná odpověď a po čase i nápad, zda by Karolína nechtěla navrhnout vozík pro invalidní pejsky jako svoji bakalářku. Ta nadšeně souhlasila, stejně tak její vedoucí Dana Rubínová z Odboru průmyslového designu. „Komunikovala jsem s několika veterináři, řešila jsem třeba otázku, jaký tvar by měl mít postroj, aby pejska zbytečně nezatěžoval. Chodila jsem se dívat na pacienty a sledovala jsem, co takový pejsek potřebuje a jak funguje. A v neposlední řadě jsem řešila, co může vozíček zvířeti způsobit, když je například moc těžký a přetěžuje hrudní páteř pejska,“ popisuje Karolína.
V současnosti se pro postižené psy vyrábí vozíky zejména z hliníku, na některých místech jsou polstrované, aby nedocházelo k otlakům. Karolína Hájková sáhla po technologii 3D tisku a jejím hlavním cílem byl jednoduchý design a pohodlí čtyřnohého pacienta. „Díky 3D tisku pro mě bylo snazší přizpůsobit se anatomii zvířete. Snažila jsem se, aby vozík byl co nejméně členitý a dobře se opravoval. Pejskovi těžko vysvětlíte, že to bylo drahé a má dávat pozor, stejně se s tím rozběhne do kaluže nebo do křoví. Proto jsem zvolila třeba ložiska ze skateboardu: dají se koupit skoro všude a snadno si je za pár minut vyměníte. Postroje jsou zase navrženy tak, aby nedřely a nestudily, když se namočí. Vozíček má i možnost sklápění kol, což pejskovi dovolí odpočívat například i během procházky a umožňuje to i lepší skladnost vozíčku,“ popisuje Karolína.
Poster s návrhem vozíčku Snouty si můžete prohlédnout zde. |
Její návrh zatím zůstal v šuplíku, Karolína ale věří, že se jí značku Snouty, jak vozík nazvala, jednou podaří oživit. Už teď se může pochlubit prvním úspěchem: Snouty získal stříbrnou medaili C-IDEA Design Award 2021. Poměrně mladá mezinárodní designerská soutěž Karolínin návrh vybrala z celkem 2 860 přihlášek z 50 zemí světa. „Strašně mě to potěšilo, vůbec jsem to nečekala. Do soutěže jsem se přihlásila před rokem jen tak na zkoušku a pak jsem na to úplně zapomněla,“ říká s úsměvem.
Letos ji čeká poslední ročník studia průmyslového designu. Také při psaní diplomky chce zůstat věrná svému zaměření na nemocná zvířata. „Vybrala jsem si jako téma vysokovýkonný terapeutický laser, ovšem ne pro humánní medicínu, ale pro použití ve veterinární praxi. Tyto přístroje se využívají jak u malých zvířat v ordinacích, tak u velkých zvířat, například pro léčbu krav nebo koní ve venkovních podmínkách, na které ale nejsou úplně přizpůsobené. Já chci navrhnout univerzální přístroj, který bude využitelný v těchto různorodých podmínkách, bude odolný, praktický a snadno přenositelný,“ plánuje Karolína.
Po škole by se chtěla věnovat právě návrhům rehabilitačních a zdravotních pomůcek pro zvířata, byť sama přiznává, že možnosti jsou v Česku poměrně omezené. „Přes léto jsem navrhovala třeba ortézy pro kočičky a naštěstí fungovaly. A psích pacientů znám taky spoustu. Často se úplně rozzáří, když vozíček dostanou. Najednou můžou znovu běhat, můžou do vody, ta radost je na nich vidět,“ uzavírá s nadšením mladá designérka.