Vybrané přednášky jsou zdarma, ideálně pro skupinu 5 až xx žáků či studentů, lze je absolvovat na FSI, vyslat pedagoga FSI na danou školu či realizovat distančně. Při realizaci na FSI lze propojovat s exkurzemi do laboratoří, zkušeben, dílen či kombinovat s workshopy a připravit program pro SŠ na několik hodin.
Ústav matematiky
Teorie her (doc. Jaroslav Hrdina)
Co kdybychom se na svět kolem dívat jako na hru. Jako na konflikt kdy zisk jednoho znamená ztrátu druhého. Byly bychom schopni zvolit optimální strategii našeho chování? Nebo naopak, pokud bychom chtěli tvořit koalice s ostatními má větší smysl preferovat koaliční potenciál, nebo minimalizovat průměrné "naštvání" všech zúčastněných. A co férovost, nebo jakou roli může hrát altruismus a proč si občas listovat v Talmudu. Přednáška je stručným úvodem do teorie her s ukázkami realizovaných aplikací.
Matematická robotika (doc. Jaroslav Hrdina)
Jak spočítat pozici koncového bodu kinematického řetězce (třeba robotické ruky) a jak to udělat rychle. Stačí nám reálná čísla, nebo potřebujeme komplexní? Třeba nám ani komplexní čísla nestačí. Na co přišel Sir Hamilton když v jednom Irském městě přecházel přes most. Existují různé rovnice popisující různé problémy robotiky, nebo jedna rovnice a problém je volba prosotoru ve kterém rovnici počítáme? Přednáška je o robotice, číslených oborech a o tom jak se dá i hodně abstratní algebra inženýrsky aplikovat.
Matematika ve službách sluneční fyziky (prof. Miloslav Druckmüller)
Poutavé vyprávění skvělého Miloše Druckmüllera o expedicích za úplným zatměním Slunce a obrazové analýze. Za pomoci matematických metod dokáže zpracovávat snímky sluneční koróny tak, že na světě nemá konkurenci. Ve spolupráci s astrofyzičkou prof. Shadií Habbal z University of Hawaii publikovali převratné výsledky, které mění pohled fyziků na chování a vlastnosti sluneční koróny.
Matematika v základních pronásledovacích a únikových strategiích (prof. Jan Čermák)
Problematika hledání vhodných pronásledovacích a únikových strategií zahrnuje srozumitelně formulované problémy, zajímavá řešení a pestrý související matematický aparát z oblasti optimalizace, matematické analýzy, či geometrie. Ačkoliv jde o tradiční oblast aplikované matematiky, pro důvtipné studenty zde stále zůstává značný prostor pro zodpovězení dosud nerozřešených, či jen částečně rozřešených problémů (viz např. slavný Lost in a Forest Problem amerického matematika R. Bellmana).
Měření ovality extrudovaného vlákna (Ing. Pavel Loučka)
Jak zjistit tloušťku vlákna tenčího než milimetr již během výroby? Jak souvisí derivace a fotky? A kde se v takovém problému objeví kuželosečky? Na to vše odpoví matematika ve zpracování obrazu.
Matematické principy úprav digitálních fotografií (Ing. Hana Druckmüllerová)
Jak jsou fotky uložené? Jak se počítá negativ? Jak se fotka zaostří a jak zesvětlá? Ukázka použití matic, vektorů a funkcí.
Poznámka: Na místě by se hodil více než jeden počítač.
Matematické pozadí kryptografie (doc. Miroslav Kureš)
Jak si při tajné komunikaci domluvit šifrovací klíč, když se nemůžeme setkat? RSA, ECC a další kryptosystémy.
Množinové základy matematiky (doc. Miroslav Kureš)
O co se matematika opírá a co vede k paradoxům a neřešitelným otázkám.
Algebraické struktury, konečná pole (doc. Miroslav Kureš)
Proč se přešlo od otázek řešitelnosti algebraických rovnic k abstraktním strukturám typu grup. A žijeme ve světě konečných struktur nebo nekonečných?
Časoprostor (doc. Miroslav Kureš)
Jak přidat k prostorovým souřadnicím časovou a co je to světelný kužel. Jsou možné časové smyčky?
Šroubovice a šroubové plochy (Mgr. Jana Hoderová)
Téma je vhodné do konstruktivní geometrie. Pomocí listu papíru, provázku a tužky lze snadno demonstrovat myšlenku konstrukce šroubovice a její tečny. Můžeme narýsovat šroubovici v Mongeově promítání, kde je krásně vidět redukční úhel, studenti by zřetelně viděli, že šroubový pohyb je složený s otočení a posunutí.
Matice a jejich využití v počítačové grafice (doc. Pavel Štarha)
Jak vypadá taková matice? Dají se matice sčítat a násobit? Díky násobení matic lze otáčet nejen body a i přímkami, kružnicemi,... Zvednutím dimenze lze pomocí matic objekty také velmi efektivně posouvat. Ukážeme maticovou reprezentaci základních typů zobrazení (posunutí, rotace, symetrie, stejnolehlost) a aplikace v kinematické geometrii, rovnoběžném a středovém promítání.
Úvod do pravděpodobnosti (Ing. Pavel Hrabec)
I jevy s pravděpodobností nula se stávají každý den :-)
Základ statistického modelování (Ing. Pavel Hrabec)
Metoda nejmenších čtverců.
K čemu je dobré nekonečno (prof. Pavel Řehák)
V přednášce se studenti např. dozvědí, že v matematice je víc než jen jedno nekonečno a některé dobře známé operace s nekonečnem se mohou chovat velmi nestandardně. Budou též varováni, že nesprávné uchopení pojmu nekonečna může vést k zajímavým paradoxům. Dále uvidí, že dobré porozumění procesů zahrnujících nekonečno je nezbytné k řešení mnoha praktických úloh a že nekonečno má své důležité místo i při používání počítačů.
Pohyb=matice? Ne, kvaterniony!!! (doc. Petr Vašík)
Jak pohnout bodem nebo hmotným tělesem? Jinými slovy, jak spočítat polohu bodu po předepsaném pohybu (otočení a posunutí)? Klasicky pomocí matic, i když v různých vektorových prostorech (vektorový prostor nebo jeho afinní rozšíření). Lepší způsob je počítat pozice pomocí kvaternionů, tedy prvků se třemi komplexními jednotkami. Zní to složitě, ale je to mnohem jednodušší než se zdá. Navíc popis pohybu v kvaternionech odpovídá mnohem lépe naší geometrické představě. Během přednášky se pokusíme ukázat na příkladech postupy, vysvětlit pojmy a odpovědět na otázky, hlavně na tu základní: "K čemu to je?" Navíc naznačíme i směr, kterým se ubírat, pokud toužíme po ještě dokonalejším modelovém prostoru pro pohyb hmotného tělesa.
Tvorba 3D modelů a matematika používaná při práci s 3D daty (Mgr. Jana Procházková)
Přednáška ukáže, jak se pomocí 3D hloubkové kamery nebo LiDARu vytváří 3D modely. Poté jsou velmi jednoduše ukázány zajímavé algoritmy, které slouží k zpracování těchto 3D dat, tzv. mračen bodů. Některé části algoritmů využívají i středoškolskou matematiku (např. analytickou geometrii). Popíšeme také, k čemu všemu lze tyto 3D skenovací techniky využít v praxi – samořiditelná vozidla, lokalizace, reverzní inženýrství, architektura.
Neuronové sítě pro začátečníky (Mgr. Jana Procházková)
Úvod do problematiky, aplikace v Matlabu, příklady z praxe.
Nestandardní analýza a teorie modelů (anglicky, rodilý mluvčí – Michael Lieberman)
The original formulation of calculus by Leibniz and Newton was based on the "paradoxical" notion of infinitesimals: objects of nonzero magnitude which (somehow!) are of smaller magnitude than any real number. Limits were introduced in the 19th century as a way of avoiding these infinitesimals, which many assumed to be absurd. It was only in the 1950s that work in model theory---a field of mathematical logic---showed that these nonstandard numbers are not paradoxical, that it is possible to work with the real numbers with infinitesimals, and that, in fact, we cannot distinguish them in any meaningful way from the standard real numbers! All of this comes from the Compactness Theorem for first-order logic, a magic trick for creating strange new mathematical worlds.
O paradoxu lháře a neúplnosti (anglicky, rodilý mluvčí – Michael Lieberman)
The classic Liar's Paradox is the statement "This is a lie." If true, it is a lie and therefore false. If false, it is a lie and therefore true. The problem is one of self-reference (or diagonalization): anytime a statement can refer to itself ("This statement is blue") or its truth or falsity, this problem appears. You might hope that mathematics is safe from this kind of paradox, but it is not! In any system of mathematics powerful enough to do basic arithmetic, there is a mathematical statement that says "I cannot be proven." This fact, discovered by Kurt Gödel (born in Brno!) leads to his famous First Incompleteness Theorem. That theorem, one of the most important in the history of mathematics, says that in any such system, there will always be statements that can neither be proven nor disproven, including the statement "I cannot be proven" (this, too, is paradoxical, though it takes a little more work to see). This tells us that formal mathematical methods, as nice as they are, cannot possibly tell us everything we'd like to know...
Modelování dopravy aneb proč nejedeme? (Ing. Tomáš Kisela)
Ukázka jednoduchého modelování dopravní situace, ukázka jednoho z mechanismů, jak vzniká dopravní zácpa na rovné silnici.
Numerické metody – řemeslo a umění (doc. Petr Tomášek)
Principy a podstata numerických metod. Chyba výpočtu – nakolik lze věřit získaným výsledkům. Matika, programování a zdravý rozum, toť dobré předpoklady státi se matematickým inženýrem.
Matematika v mechanice těles – Může „jednoduchý“ oscilátor kmitat „složitě“? (doc. Jiří Šremr)
Z fyziky víme, že těleso zavěšené na pružině kmitá harmonickými kmity a že perioda kmitání je stejná při libovolné počáteční výchylce. Necháme-li však těleso kmitat horizontálně, dostaneme velmi jednoduchý oscilátor, který však může kmitat dosti „složitými“ kmity. Ukážeme si animace takových kmitů při různých počátečních výchylkách a vysvětlíme, jak nám matematika může pomoci zjistit, jestli jsou některé kmity periodické.
Matematika v mechanice těles – Proč matematické kyvadlo nekmitá harmonicky? (doc. Jiří Šremr)
Pojem matematického kyvadla se již mnoho desítek let vyskytuje v každé učebnici mechaniky. Ze střední školy víme, že při malých výchylkách je průběh kmitání (kývání) přibližně harmonický. Vysvětlíme, jak lze pohyb kyvadla matematicky popsat, ukážeme si animace skutečných kmitů při různých počátečních výchylkách a porovnáme je s přibližnými harmonickými kmity.
Neskutečné příběhy se skutečnou matematikou (Mgr. Jan Pavlík)
Přednáška vytahuje střípky matematiky z knihy o putování a téměř věčném hledání. Setkáte se v rámci ní s výrokovou logikou a Gödelovou neúplností, geometrickou řadou, Paretovou optimalizací, teorií her, Dirichletovým principem, sférickou a rovinnou geometrií, Kleinovou lahví a dalšími matematickými principy.
Populační dynamika (Ing. Petra Rozehnalová)
Co má společného šíření drbů a nemocí? A jak je matematicky popsat a předpovídat? A další, například:
Rychlokurz popisné statistiky (Ing. Pavel Hrabec)
Teorie kuželoseček (Ing. Pavel Loučka)
Ústav konstruování
NEDESTRUKTIVNÍ DIAGNOSTIKA STROJŮ (doc. Ing. Milan Klapka, Ph.D.)
Přednáška je zaměřena na diagnostiku stavu strojů s využitím akustiky, měření vibrací a trendů v hodnocení poruch zejména s ohledem na prediktivní diagnostiku. Význam nedestruktivní diagnostiky ukáže příklad diagnostiky závad valivých ložisek a rotačních strojů (např. části generátoru větrné elektrárny) či aplikací z praxe (např. akustická studie šíření hluku, lokalizace zdrojů hluku, lokalizace úniků plynu apod.).
Pozn.: Přednášku lze doplnit o praktickou ukázku v akustické zkušebně.
JAK DOSTAT UŽITEČNÝ NÁKLAD NA OBĚŽNOU DRÁHU? (doc. Ing. Ivan Mazůrek, CSc.)
Náplň přednášky je: princip reaktivního pohonu, způsob zavěšení nákladu na oběžné dráze – trochu fyziky, typy raketových motorů minulosti i současnosti, pohonné hmoty raketových motorů, nejnovější trendy ve vývoji kosmických nosičů.
JAK FUNGUJE GPS? (doc. Ing. Ivan Mazůrek, CSc.)
Náplň přednášky je: vývoj požadavku lokalizace v historii lidstva, principy lokalizace (triangulace) v interiéru i exteriéru – trochu geometrie, vývoj systému GPS a jeho technická podpora, způsob přesného měření v kosmu, chytrá využití GPS v současnosti.
JAK FUNGUJE PÉROVÁNÍ A TLUMENÍ NÁPRAV? (doc. Ing. Ivan Mazůrek, CSc.)
Náplň přednášky je: historické požadavky na jízdní pohodlí – trochu dynamiky, další důležité požadavky na kontakt kola s jízdní dráhou, funkce pružiny a tlumiče pérování v závěsu kola, typy pružin a hydraulických tlumičů, optimální nastavení závěsu pro daný účel.
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do laboratoře.
ÚVOD DO 3D TISKU KOVŮ (doc. Ing. Daniel Koutný, Ph.D.)
Jak se liší realita od marketingových článků? Lze vytisknout skutečně jakýkoliv kovový díl? Jaké aditivní procesy jsou nejvíce rozšířené? Jaké jsou jejich limity a v jakých průmyslových aplikacích se skutečně využívají? Odpovědi nastíní úvodní přednáška o 3D tisku kovových dílů s ukázkovými vzorky a prototypovými díly.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY DESIGNU (Ing. Darina Zelenitca)
Přednáška seznámí posluchače se základními principy průmyslového designu a jeho významem v průmyslu. Budou představeny ukázky zajímavých produktů, které měly vliv na vývoj tohoto oboru. Druhá část přednášky bude věnována možnosti studia průmyslového designu na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Studenti obdrží informace o průběhu talentové zkoušky, studijním plánu, úspěšných a oceněných pracích, spolupráci s průmyslem a zahraničními univerzitami.
ROBOTICKÝ 3D TISK A PŘÍMÁ DIGITÁLNÍ VÝROBA (Ing. David Škaroupka, Ph.D.)
Robotická aditivní výroba spojuje fenomény přímé digitální výroby a demokratizace výrobních zařízení. 3D tisk prošel obdobím od rychlé výroby prototypů a nyní se etabluje jako rovnocenná výrobní technologie, kdy jeden výrobní systém produkuje konečný výrobek na základě virtuálního 3D modelu. Využití průmyslových robotů v poslední dekádě expandovalo do kreativních oblastí architektury a designu. Uživatelská přívětivost využití robotů se velmi zlepšila a dovolila realizaci do té doby nevídaných projektů od budov, mostů, trupů jachet, karoserií aut nebo menší produktů v městském mobiliáři. Přednáška uvádí téma robotické aditivní výroby v širším kontextu. Další přednášky jej doplňují (Velkorozměrové prutové struktury, Robotická aditivní výroba kovů, Konstrukce printheadů pro robotický 3D tisk, Víceosý robotický 3D tisk).
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do laboratoře.
VELKOROZMĚROVÉ PRUTOVÉ STRUKTURY (Ing. Petr Křivohlavý)
Technologie výroby s minimem použitého materiálu, odlehčené prutové struktury z termoplastů a jejich prostorové nanášení. Optimalizace a přesnost výroby. Metody pro výzkum procesních parametrů k dosažení geometrických přesností.
Pozn.: Rozšiřující modul k přednášce Robotický 3D tisk a přímá digitální výroba.
ROBOTICKÁ ADITIVNÍ VÝROBA KOVŮ (Ing. Jakub Slavíček)
Technologie WAAM (wire arc additive manufacturing) a její aplikace v průmyslu. Jaké příležitosti přináší ve strojírenství a designu. Jaké jsou výhody a limity této technologie. Popis základního hardwarového vybavení, princip přípravy dat a zásady pro navrhování geometrie dílů. WAAM výroba prostorových struktur, zpracování hořčíkových slitin.
Pozn.: Rozšiřující modul k přednášce Robotický 3D tisk a přímá digitální výroba.
KONSTRUKCE PRINTHEADŮ PRO ROBOTICKÝ 3D TISK (Ing. Petr Krejčiřík, Ing. Daniel Vícha)
Jak se navrhují zařízení pro velkorozměrový robotický 3D tisk pro zpracování různých materiálů. Polymerní struny, granulát, polymerní beton, cementokompozitní beton.
Pozn.: Rozšiřující modul k přednášce Robotický 3D tisk a přímá digitální výroba.
VÍCEOSÝ ROBOTICKÝ 3D TISK (Ing. Martin Krčma, Ph.D.)
Přednáška představí detaily plánování 3D tiskových strategií pro 6osý robotický 3D tisk polymerů a kompozitů na bázi termoplastů. Čím se tato technologie liší od 3D tisku na stolních 3D tiskárnách, jaké příležitosti a výzvy přináší a jak se s nimi vypořádat.
Pozn.: Rozšiřující modul k přednášce Robotický 3D tisk a přímá digitální výroba.
POKRAČUJÍCÍ VÝVOJ VALIVÝCH LOŽISEK (Ing. Petr Šperka, Ph.D.)
Valivá ložiska jsou běžnou strojní součástí používanou k rotačnímu uložení. Ačkoliv v jejich konstrukci za poslední desetiletí nepřibylo mnoho dílů, tak soustavným vývojem se jejich únosnost několikanásobně zvýšila. Přednáška poodkrývá vývoj valivých ložisek za poslední desetiletí a ukazuje, jakým způsobem lze dále zlepšovat tyto běžné strojní součásti. Lze zde nalézt univerzální vzorce, jakými lze zdokonalovat téměř cokoliv?
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do laboratoře.
JAK OVLIVŇUJE TŘENÍ NÁŠ KAŽDODENNÍ ŽIVOT (Ing. Milan Omasta, Ph.D.)
Tření mezi povrchy je nedílnou součástí světa, ve kterém žijeme. Setkáváme se s ním v běžném životě i u strojů, kde tvoří značnou část energetických ztrát. Přednáška obsahuje zajímavé příklady jevů, které souvisejí se třením a které ovlivňují náš každodenní život, a příklady technických řešení, kterými lze u strojů dostat tření pod kontrolu.
HISTORIE VÝVOJE STROJNÍCH SOUČÁSTÍ (Ing. Milan Omasta, Ph.D.)
Pohled do historie nám umožňuje pochopit, jak se utvářelo smýšlení o funkci strojních součástí a strojů od jejich prvotních návrhů až do podoby, ve které je známe dnes. Přednáška obsahuje zajímavé příklady historického vývoje návrhu a konstrukce strojních součástí, jako jsou šrouby, hřídele, ložiska aj.
3D SKENOVÁNÍ ANEB DIGITÁLNÍ SVĚT V TŘETÍM ROZMĚRU (Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D.)
Ať už chceme naskenovat obličej svému kamarádovi a na 3D tiskárně mu vytisknout jeho bustu, nebo potřebujeme vyměnit prasklý držák na láhev a rozměry nemůžeme jednoduše odměřit, případně když je potřeba přesně zhodnotit vyrobený díl sériové výroby z hlediska jeho rozměrů, ve všech případech vezmeme do rukou 3D skener. Co stojí za principy fungování jednotlivých typů skenerů, k čemu všemu se dají využít a jaké mají výhody a omezení? Pokud vás zajímají takové otázky, odpovíme si na ně v této přednášce.
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do laboratoře, případně může být jeden ze 3D skenerů demonstrován přímo v učebně.
ULTIMÁTNÍ STROJ – KOSMICKÁ RAKETA (Ing. David Košťál, Ph.D.)
Letadlem se do vesmíru dostat nelze. Z tohoto důvodu byly od prvopočátku nedílnou součástí dobývání kosmu rakety. Od prvních raket používaných za 2. světové války nicméně inženýři ušli dlouhou cestu. V této přednášce se zblízka podíváme na některé technické výzvy, kterým inženýři při vývoji stále větších a silnějších raket čelili a také, jak je vyřešili. Ukážeme si zásadní úspěchy i velkolepá selhání některých vesmírných misí.
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do laboratoře.
RAKETOU NA MARS (Ing. Josef Pouzar)
Naučná přednáška odhalující fascinující svět kosmické techniky, jejího vývoje skrze poučení se z chyb minulých kosmických misí a možnosti meziplanetárního cestování. Přednáška podrobně rozebírá neúspěchy a selhání prvních pokusů o prozkoumání jiných planet a zdůrazňuje, jak tyto chyby přispěly k pochopení technologických výzev vesmírného průzkumu. Dozvíte se, co je zapotřebí k dopravení lidské posádky na jinou planetu od opuštění zemské atmosféry, přes let meziplanetárním prostorem až po přistání na jiné planetě spolu s nebezpečím skrývajícím se na cestě vesmírem.
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do laboratoře.
BIOTRIBOLOGIE: INŽENÝŘI JEDNOU NOHOU V MEDICÍNĚ (prof. Ing. Martin Vrbka, Ph.D.)
Biotribologie se zaměřuje na výzkum tribologických jevů a mechanismů (tření, mazání a opotřebení) vyskytujících se v živých organismech a na rozhraní mezi biologickými a umělými (inženýrskými) povrchy. Typickými představiteli zkoumaných objektů jsou lidské klouby, mrkající oko nebo každodenní čištění zubů. Populárně orientovaná přednáška se zaměří především na problematiku onemocnění kloubů a jejich náhrady vyrobené konvenčními a aditivními technologiemi (3D tisk biokompatibilních slitin), superlubricitu kloubní chrupavky, léčbu syndromu suchého oka, léčbu bolesti dolních zad a také na opotřebení dentálních výplní při ústní hygieně.
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do laboratoře.
STLAČENÝ VZDUCH JAKO ALTERNATIVNÍ POHON (Ing. Matúš Ranuša, Ph.D.)
Motor na stlačený vzduch? ANO! Studentský tým využil tuto myšlenku pro pohon závodního monopostu. Během přednášky se dozvíte, jak jsme dokázali přeměnit tlak z lahve na energii auta, které může jet až 50 km/h. Ukážeme vám, jak náš závodní tým funguje, a povíme vám o technických výzvách, kterým jsme čelili. Na konci přednášky vám představíme projekt, ve kterém si budete moci sami vyzkoušet, co vše lze s tlakem stlačeného vzduchu dosáhnout, a porovnat svá řešení s ostatními studenty.
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do zázemí studentského týmu.
TEXTURA INŽENÝRSKÝCH POVRCHŮ INSPIROVANÁ PŘÍRODOU (doc. Ing. Petr Svoboda, Ph.D.)
Příroda poskytuje důležité poznatky pro změnu paradigmatu v technologiích a rozšiřuje hranice v oblasti vývoje nových inženýrských povrchů. Organismy využívají úchvatnou povrchovou topografii, která jim dává schopnost dynamicky a citlivě se adaptovat na širokou škálu prostředí. Napodobování přírodních systémů vyžaduje pečlivé porozumění biologickým strukturám, procesům a principům vyskytujících se v přírodě. Na základě těchto poznatků navrhují inženýři zařízení a povrchy, které jsou pro průmysl komerčně zajímavé.
Pozn.: Přednášku lze doplnit o exkurzi do laboratoře a ukázku měření textury povrchu na 3D optickém profilometru.
INŽENÝRSKÉ SIMULACE PRO NÁVRH STROJNÍCH SOUČÁSTÍ (Ing. Daniel Kvarda, Ph.D.)
S nárůstem výpočetní kapacity stolních počítačů se pokročilé nástroje pro pevnostní analýzu součástí dostaly do rukou všech strojařů. Dnes jsou již k dispozici nástroje nejen pro pevnostní simulace, ale také například simulace teploty, proudění a elektromagnetismu.
Pozn.: Ukázka učebny a využití PC s ANSYS Discovery.
JAK MYSLÍ INŽENÝR (prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D.)
Přednáška pojednává o jednotlivých fázích návrhového procesu, a blíže vysvětluje, jakou roli v celém procesu hraje strojní inženýr.
OPTICKÉ SOUŘADNICOVÉ MĚŘENÍ ANEB SINY A COSINY V PRAXI (Ing. Jakub Hurník, Ph.D.)
Sinus, cosinus, tangens, sinová a cosinová věta, bod, vektor, přímka, rovina. Trigonometrie a analytická geometrie nebývají nejoblíbenější částí už tak často neoblíbené matematiky. V praxi ale mohou být užitečné. Fotogrammetrie je vědní obor, jak pomocí těchto nástrojů získat geometrii objektu na základě fotografií. Souřadnicové měřicí přístroje totiž nemusejí být jen neskladná ramena s rubínovou kuličkou na konci. Pojďme si zkusit využít fotografie pro sledování deformací!
Pozn.: Součástí přednášky je praktická laboratorní úloha pro max. 15 studentů.
anebo Přednáška na míru...
...dle Vašich potřeb po dohodě a v rámci oborů a specializací vyučujících na FSI VUT.
