Detail předmětu
Dislokace a plastická deformace
FSI-WDD Ak. rok: 2019/2020 Letní semestr
Základní mechanismy plastické deformace v kovových krystalech, specifika plastické deformace makromolekulárních látek. Fyzikální pohled na plasticitu keramiky. Dislokační substruktura kovových a nekovových krystalů. Mechanismy interakcí dislokací se strukturními složkami (hranice zrn, hranice subzrn, bodové poruchy, precipitáty a další). Interakce mezi dislokacemi.
Proces zpevnění a odpevnění.
Jazyk výuky
čeština
Počet kreditů
5
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Výsledky učení předmětu
Znalost procesů plastické deformace krystalů. Relace mezi
submikroskopickými ději v pevných látkách a makroskopickým
projevem těchto dějů – změn mechanických vlastností. Znalost
experimentálních technik požívaných pro studium plastické
deformace.
Prerekvizity
Vazby mezi atomy, základy krystalografie, krystalografické soustavy, krystalová symetrie, poruchy krystalické mřížky, krystalická stavba tuhých roztoků a intermediálních fází v kovových a keramických soustavách.
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody
Předmět je vyučován formou přednášek, které mají charakter výkladu základních principů a teorie dané disciplíny. Výuka je doplněna laboratorním cvičením.
Způsob a kritéria hodnocení
Zápočet.
Podmínkou pro udělení zápočtu je absolvování všech cvičení a písemné zpracování zadaných úloh.
Zkouška.
V písemné části zkoušky vypracuje student odpovědi na čtyři otázky. Tři otázky jsou teoretické, jedna praktická. V této části zkoušky může student použít dostupnou literaturu s vyjímkou skript. V ústní části zkoušky student vysvětlí teoretická témata podle pokynů zkoušejícího.
Učební cíle
Kurs je zaměřen na výklad podstaty tvorby mechanických vlastností
kovových a nekovových látek, závislých na poruchách krystalické
mřížky. Dále kurs poskytuje informace o mechanismech plastické
deformace monokrystalických i polykrystalických materiálů,
deformačních texturách, mechanismech deformačního zpevnění.
Cvičení poskytují studentům znalosti o experimentálních metodách
studia plastické deformace.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky
Cvičení jsou povinná. Neúčast na cvičeních musí být omluvena. V případě neúčasti dostane student náhradní zadání a formou písemného protokolu prokáže, že dané téma zvládnul.
Použití předmětu ve studijních plánech
Program M2A-P: Aplikované vědy v inženýrství, magisterský navazující
obor M-MTI: Materiálové inženýrství, povinný
Typ (způsob) výuky
Přednáška
26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor
Osnova
1. Krystalografie plastické deformace
2. Teorie kritického skluzového napětí
3. Průběh deformačního zpevnění
4. Plastická deformace nekovových krystalů
5. Úplné dislokace
6. Skluzová rovina, konzervativní a nekonzervativní pohyb dislokací
7. Distribuce dislokací
8. Interakce dislokací
9. Dislokace a hranice zrn (Hallův Petchův vztah)
10. Dislokační zdroje
11. Neúplné dislokace
12. Vrstevné chyby a jejich význam
13. Dislokace a allotropní transformace
14. Závěr předmětu a shrnutí nejvýznačnějších poznatků
Laboratorní cvičení
26 hod., povinná
Vyučující / Lektor
Osnova
1. Stereografická projekce, orientace krystalů2. Reciproká mřížka (definice, použití)3. Rentgenografické metody studiu orientace krystalů4. Metody studia textur, pólové obrazce5. Elektronová difraktografie6. Metody stanovení hustoty dislokací7. Metalografie dislokační substruktury