Detail předmětu
Praktická metalografie
FSI-0PM Ak. rok: 2025/2026 Zimní semestr
Studium řešení reálných výrobních problémů a konkrétních poškození (selhání) součástí na základě komplexní strukturní a fázové analýzy materiálu.
Seznámení se s materiálovými analýzami souvisejícími s použitím nevhodného materiálu, mikrostruktury, chemického složení, tepelného či chemicko-tepelného zpracování nebo neoptimálního technologického procesu výroby. Řešení záměny materiálu či dodavatelsko-odběratelských rozepří při specifikaci materiálových charakteristik.
Konfrontace nabytých znalostí z oblasti materiálových věd se skutečnými potřebami technické praxe.
Množství a rozmanitost řešených problematik i materiálů vychází z víc než dvacetileté intenzivní spolupráce garantky předmětu s průmyslem.
Jazyk výuky
čeština
Počet kreditů
2
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Vstupní znalosti
Všeobecné znalosti a základní znalosti matematiky, fyziky a chemie ze střední školy. Znalosti z oblasti materiálových věd odpovídající úrovni vyučovaných předmětů BUM , 3SV, atp.
Pravidla hodnocení a ukončení předmětu
Hodnocení na základě aktivního přístupu během výuky.
Učební cíle
Seznámení se s metodikou hodnocení reálných výrobních problémů.
Osvojení si základních metod přípravy, pozorování a vyhodnocení makro a mikro struktury kovových a nekovových materiálů pomocí moderních metod světelné a elektronové mikroskopie.
Implementace teoretických znalostí z oblasti materiálových věd do reálných analýz příčin poškození.
Hodnocení reálných výrobních problémů souvisejících s poškozením součásti po provozním namáhání, případně v průběhu technologie jeho výroby.
Osvojení si metodiky hodnocení reálných problémů z technické praxe souvisejících s materiálem a jeho jakostí a technologií jeho zpracování.
Použití předmětu ve studijních plánech
Program B-FIN-P: Fyzikální inženýrství a nanotechnologie, bakalářský, volitelný
Typ (způsob) výuky
Přednáška
13 hod., nepovinná
Osnova
Studium řešení reálných výrobních problémů a konkrétních poškození (selhání) součástí na základě komplexní strukturní a fázové analýzy materiálu.
Seznámení se s materiálovými analýzami souvisejícími s použitím nevhodného materiálu, mikrostruktury, chemického složení, tepelného či chemicko-tepelného zpracování nebo neoptimálního technologického procesu výroby. Řešení záměny materiálu či dodavatelsko-odběratelských rozepří při specifikaci materiálových charakteristik.
Laboratorní cvičení
26 hod., nepovinná
Osnova
1.Bezpečnost práce v metalografických laboratořích. Predikace vlastností na základě strukturních charakteristik.
2.Odběr vzorků pro metalografický rozbor. Výběr místa odběru vzorku. Orientace vzorku, plocha výbrusu. Technologické aspekty vhodnosti výběru vzorku. Ovlivnění struktury metodou odběru.
3.Broušení a leštění vzorků pro světelnou mikroskopii. Mechanické leštění, elektrolytické leštění, chemické leštění. Laboratorní technika poloautomatické a automatické přípravy metalografických preparátů. Leptání, barevné leptání.
4.Pozorování strukturních objektů v neleptaném stavu. Stanovení čistoty oceli. Baumannův otisk. Pozorování naleptaných preparátů (výběr). Makroskopické leptání a pozorování.
5.Příprava replik. Příprava folií. Vzorky pro rastrovací elektronovou mikroskopii.
6.Výběr nejfrekventovanějších typů oceli a druhů litin a jejich hodnocení struktury z hlediska ČSN.
7.Samostatná práce. Příprava vzorku a hodnocení struktury ( volba metody) zadaného materiálu ze slitiny železa.
8.Specifika přípravy preparátu ze slitin mědi(Cu, bronzy lité a tvářené, mosazi lité a tvářené).
9.Příprava výbrusu ze slitin hliníku slévárenských a tvářených, vytvrditelných i nevytvrditelných.
10.Studium koroze ( hlavní zásady). Studium kavitace. Možnosti studia únavových procesů. Studium likvací, segregací a dalších nehomogenit.
11.Metalografie bimetalů a sendvičových kompozitů. Základní aspekty přípravy kovokeramických materiálů, SAPů a slinutých karbidů.
12.Systemizace a klasifikace lomů. Metody studia lomových ploch.
13.Metody kvantitativního hodnocení struktury. Prostorové uspořádání strukturních složek (stereologické modely).