Detail předmětu
Dislokační mechanismy plastické deformace
FSI-9DMD Ak. rok: 2025/2026 Zimní semestr
Kurz rozšiřuje základní znalosti získané v magisterském kurzu Dislokace a plastická deformace. Do hloubky se se věnuje mechanismům zpevnění včetně matematického popisu a pak konkrétním dislokačním mechanismům ve zvolených, inženýrsky důležitých materiálech (oceli, superslitiny, hliníkové slitiny, intermetalika TiAl, hcp kovy).
Příklady chování dislokací v dalších materiálech dle zaměření jednotlivých doktorandů.
Jazyk výuky
čeština
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Vstupní znalosti
Zvládnutí problematiky v rozsahu kurzu „Dislokace a plastická deformace“ v magisterském stupni
Pravidla hodnocení a ukončení předmětu
Ústní prezentace studenta spojená s diskusí.
Zpracování zvoleného tématu formou vědeckého článku.
Přednáška spojená s aktivním přispěním doktorandů jako forma kontroly zvládnutí látky předepsané ke studiu.
Učební cíle
Aktivní osvojení dislokační podstaty chování materiálů při plastické deformaci umožňující cílevědomé ovládání vlastností materiálů na kvantitativní úrovni.
Absolvent kurzu získá pokročilou představu o podstatě plastické deformace včetně zvládnutí přístupů k možné kvantifikaci dislokačních mechanismů na základě známých modelů.
Použití předmětu ve studijních plánech
Program D-MAT-P: Materiálové vědy, doktorský, doporučený kurs
Typ (způsob) výuky
Přednáška
20 hod., povinná
Osnova
1. Smysl studia dislokačních mechanismů – motivace k rozšíření základních znalostí získaných v magisterském kurzu Dislokace a plastická deformace.
2. Mechanismy zpevnění včetně matematického popisu.
3. Konkrétní dislokační mechanismy ve zvolených, inženýrsky důležitých materiálech (oceli, superslitiny, hliníkové slitiny, hcp kovy).
4. Dislokační mechanismy v pokročilých materiálech (intermetalika TiAl, vysokoentropické slitiny apod.).
5. Příklady chování dislokací v dalších materiálech dle zaměření jednotlivých doktorandů.