Třídíme dostatečně? Kolik recyklovatelných materiálů zbytečně končí v černých popelnicích? A hlavně kolik odpadu obyvatelé a firmy v Česku vyprodukují v následujících letech?

Stroj, na který se díváte, vypadá jako skutečný. Kolem něj vyskakují údaje, které v reálném čase zobrazují stav zařízení, vyjádřený až pěti stovkami parametrů.

Je tomu sedm let, co společně VUT a firma Galaxy GRS veřejnosti představili unikátní záchranný systém pro bezpilotní letouny. Od té doby se z technologie stal nejen úspěšný produkt, který si s oblibou kupují zejména profesionálové létající s drony pro komerční účely, ale také nejúspěšnější licencovaná technologie VUT vůbec. Škole vynález přinesl už čtyři miliony korun a vývoj záchranného systému dále pokračuje.

Poukázat na systémovou chybu ve vlastním oboru se rozhodl Jakub Kůdela z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Odborný článek na toto téma mu nyní otiskl prestižní časopis z „rodiny“ Nature, konkrétně Nature Machine Intelligence.

Milimetrová polymerní dutá vlákna sloužící jako chladicí kanálky v tepelném výměníku vynesla VUT v Brně zvláštní cenu komise pro udělování Zlatých medailí. Cenu si převzali výzkumníci z FSI.

V laboratoři robot manipuloval se skutečnými potenciálně infekčními vzorky testovanými na covid-19. Veřejnost systém uvidí „v akci“ na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

Kolegové z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky slaví. Digitální stín Multifunkční brusky BUD 100 MULTI, který vytvořili ve spolupráci s firmou TOS Čelákovice, se podařilo úspěšně komercializovat formou prodeje licence. Jedná se o jeden z výsledků projektu Národního centra kompetence MESTEC.

Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO Evropské vesmírné agentury. Firma OHB Czechspace nyní provedla spolu s týmem Leteckého ústavu unikátní zátěžový test.

Unikátní optický tribometr kombinující dvě různé metody měření vznikl pod rukama odborníků z Fakulty strojního inženýrství v Brně. Zakázku si zadala japonská firma zabývající se vývojem maziv. Podobný přístroj není žádný komerční dodavatel schopen vyrobit. Pro brněnské vědce se jednalo o třetí podobnou zakázku, v minulosti už vyrobili zařízení na míru pro velkou japonskou automobilku i pro německou univerzitu.

S rostoucí naléhavostí boje proti změnám klimatu roste i cena emisních povolenek. Průmyslovým podnikům se již brzy může vyplácet investovat do technologií, které pomohou oxid uhličitý ze spalin zachytávat.

Ačkoliv tuzemský projekt nakonec cenu nezískal, přesto lze jeho výběr mezi nominované považovat za velký úspěch.

Pracovat přímo pro Evropskou kosmickou agenturu, to nedělá jen tak někdo. Pro Jakuba Maška a jeho kolegy z Leteckého ústavu strojní fakulty VUT to ale platí. Už několik let se věnují vývoji tepelného spínače pro kosmické aplikace, do kterého zapojují i studenty. Nedávno dokončili první fázi a od ESA dostali zelenou pro rozpracování podrobnější verze.